Přečteno: Šikmý kostel - 2.díl
20.04.2022
Titul: Šikmý kostel - 2.díl
Autor: Karin Lednická
Hodnocení: 5.0 / 5
Čteno: 19.5.2021 → 7.7.2021
První věta: Velké dřevěné dveře se skřípavě pootevřou.
Poslední věta: Mám se poptat?
Obsah ve 3 slovech: historie, rodina, národnost
Kniha k: zamyšlení
Recenze:
I přesto, že jsem četla dlouho (nebyl prostě čas), musím říct, že druhý díl se mi četl lehčeji než první.
Obdivuji paní Lednickou, že dokáže tak poutavě psát o takovém širokém časovém úseku a už teď se těším na třetí díl.
Samozřejmě se našli pasáže, které mě úplně nebavili, ale byly asi dvě a byly krátké.
Mám teď dvě čerstvé zkušenosti, kdy ode mě moji známý chtěli knihy půjčit.
Jak muž, tak i žena mi knihy po 2 týdnech vrátili s tím, že to nemůžou číst, že je to pro ně moc drastické.
A já si říkám, co je na tom drastické?
Ta realita? Život jaký ty lidi před 100 lety žili?
Ano, nežili na růžovém obláčku. My se proti nim máme jako ty prasátka v žitě.
Přesto si myslím, že v porovnání jejich životů a našich, oni byli jako lidstvo šťastnější.
Samozřejmě ne v době, kdy byli vězněni v Osvětimi.
Ale v běžném životě.
Tak jak mě nebavil na ZŠ dějepis, tak moc mě baví tyhle knihy a na pozadí příběhů se teprve dozvídám naší historii, kterou bych měla dávno znát ze školy, jenže tenkrát do nás cpali jen čísla a fakta a neuměla jsem si pospojovat dohromady co a proč se dělo.
Spoiler:
Příběh pokračuje přesně tam, kde skončil.
Setkáváme se stejnými postavami jako v prvním díle.
Rodina se postupně rozrůstá.
Válka skončila a jeden by řekl, že životy obyčejných lidí půjdou dál v naprosto nudné rovině.
Jenže to by to nesměli být poláci žijíci na českém území.
Příběh je zasazen do období před a během 2. sv. války - pár takových příběhů jsem už přečetla, ale tento ukazuje vše z jiného úhlu.
A to z pohledu obyčejných lidí – Poláků, nežidů.
Národní hrdost je jedna věc, ale přežít je věc druhá – ta podstatnější.
Národní hrdost rozdělí rodiny, některé i navždy a navíc rozhodne o tom, kdo a jak bude žít, kdo bude v nuzných podmínkách, ale doma a kdo půjde do polenlagru.
Barka a její rodina na národnosti nelpí, přizpůsobí se situaci, hlavně na sebe neupozorňovat a mít klid.
Fanka by taky na polské národnosti nelpěla, ale o tom ona nerozhoduje.
Její manžel Tomek je hrdý Polák až do konce života, který přijde dřív, než by čekal a uvrhne tím celou rodinu do polenlagru.
Do lágru je odsunuta Fanka, obě děti – Bogdan a Anuška a taky její menžel Henryk a syn Tomaszek.
Jsou natolik silní aby zvládli německé zacházení?
Uvidí se ještě s rodinou?
Pokud chceš vidět starší příspěvky, přejdi do archivu příspěvků (odkaz), nebo do kategorií příspěvků (odkaz)