22.04.2022 (Původně publikováno 2.5.2016)
Tak jak by vám každá módyznalá žena řekla, že základními kousky, které ve skříni musíte mít, jsou džíny a bílé tričko, tak na vesnici jsou to holinky.
Když jsem poprvé Péťovi řekla, že si musí koupit holinky a stejně tak i svým dětem (pokud mají v plánu se pohybovat po dvoře a zahradě) skoro mi klepal na hlavu.
Záhy přišel na to, že bez holinek se fakt nedá žít.
Stačilo málo - pár kapek deště, bláznivý Teo, ze zahrady oranice (viz minulý díl) a Péťa v teniskách.
Ježiš, to bylo sprostých slov.
Pak přišel - "Musím si koupit holinky".
Ne, určitě jsem tenkrát neřekla "já Ti to říkala" :)
Člověk prostě zjistí, že narvaný skříně šatama, tričkama a sukněma (můj připad, ne Péťův) jsou na vesnici k ničemu, nejdůležitější jsou holinky.
Ze začátku jsem měla pocit, že v nich chodím jak postižená. Časem jsem si na ně zvykla, až se mi stala jedna věc.
Jako každé ráno jsem nestíhala, Bára už přešlapovala u auta a já ještě letěla pustit slepice a holuby. Přiběhnu k autu, odemykám a ozve se Bára
"Čau, ty jdeš ještě domů?".
Koukám na ni jako by právě spadla z Marsu, už jí chci říct, jestli není blbá, nebo snad nezná hodiny, že zase jedeme pozdě?
Ale s ledovým klidem odpovím "ne, proč?"
Bára s výrazem "ta holka se už dočista zbláznila", mi říká "a proč máš holinky?".
Jo, zapomněla jsem se přezout, klidně bych jela do práce v holinách od hnoje. To by měšťaci koukali.
PS: Ať je léto nebo zima, holinky jsou prostě prima
Pokud chceš vidět starší příspěvky, přejdi do archivu příspěvků (odkaz), nebo do kategorií příspěvků (odkaz)